1845-1849

dne 31. března po tuhé zimě rychlým táním sněhu a ledu, který až 18 palců silný byl, stala se veliká povodeň, již byl ksinský a šmolcovský splav protržen. Ksinský splav dostavěn až ve žních roku 1847.

Na podzim navštívili knížecí rodinu ve Žlebech J. c. k. Výs. arcikníže Štěpán, místodržitel království českého, arcikníže Ferdinand, velící generál, a více vznešených osobností, kteří se po dva dny zúčastnili honu na bažanty a zajíce.

vznikly ve Žlebech následující ohně:

25. července 4 stodoly: Růžičkova, Šindelářova, Brichova a Fukáčkova lehly popelem.

7. září o 10. hodině dopoledne vyšel oheň u Jana Saidla č. d. 66, a bylo i č. d. 65 "Malá hospoda" zvaná, patřící Frant. Chaloupkovi v popel obrácena.

10. listopadu večer shořela stodola u č. d. 44 Formanovi z Bousova, a brzy na to komora neb špejchárek při čís. D. 83. Daniela Hykše v chalupách.

Výše uvedeným vznešeným pánům r. 1845 tak se ve Žlebech zalíbilo, že i t. r. knížecí rodinu ve Žlebech návštěvou poctili a několik dní honbou se bavili. Nebylo tenkráte nikde tolik zvěře, jako na rozsáhlém panství Žlebském.

Následkem neúrody t. r. nastala veliká drahota. Za měř. žita platilo se hned po žních 9 zl., za pšenici 12-13 zl., kterážto drahota trvala i roku

Za měřici žita placeno 16 zl., za pšenici 19 zl. Když povstal hlad a bída mezi chudým lidem, kníže Pán podporoval jej potravinami a penězi; nechal vařiti polévku, každý chudý obdržel 2 žejdlíky chutné polévky.

dne 24. února vyšel v noci v č. d. 20 oheň, který domek Frant. Arienta zničil.

Dne 14. dubna shořely stodoly nedaleko dvora Budského, Františka Novotného č. 9, Kratochvíla č. 63, Táborského č. 7 Brichtova č. 11, od bývalého panského domu Němcova č. 41, a stavení souseda Hanouska č. d. 45.

T. r. byla nákladem knížete Pána vystavěna silnice od sv. Jana k vinopalně.

Nákladem obce vystavěna cesta do Chalup; stála 200 zl. stříbra.

Dle soupisu bylo v r. 1848 usedlých obyv. 552, podruhů 481 = obyvatelů.

Téhož roku byla vyhlášená udělená konstítuce pro všechny korunní země v mocnářství Rakouském od císaře Ferdinanda V.

12. června hrozné vzbouření v Praze, barikády stavěny, i mnoho lidí i vojska padlo. Choť maršálka Windischgrätze byla zastřelena, Nové mlýny a vodárna spáleny, a mnoho škod na domech Starého města spůsobeno. Konečně bylo vzbouření mocí vojenskou udušeno.

V bouřlivých dobách, které vlast naši rozrývaly, občanstvo Žlebské, když knížecí rodině hrozilo nebezpečí, osvědčilo vděčnost svou své vrchnosti a věrně při ní stálo. Kníže Pán po svém návratu z Tyrol hleděl se Žlebům za prokázanou věrnost a oddanost odměniti.

2./12. poděkoval se císař Ferdinand Dobrotivý a téhož dne nastoupil na trůn J. V. císař František Josef I.

Na den sv. Trojice přišlo nenadálé krupobití, V Kopaninách a na straně Ronovské polovice žita bylo vytlučeno.

Téhož roku zakoupil J. J. kníže Vincenc z Auerspergu ku založení malého i velkého parku chalupy okolo zámku na levém břehu Doubravky ležící a sice na východní straně č. 107 Václava Arienta, č. 108 Václava Rokyty, č. 109 Jana Procházky, č. 110 mlýn tak zvaný podzámecký Josefa Linharta; na jižní straně č. 112 Josefa Auersvalda. Také vjezd do zámku z náměstí přeložen a okolo zámku z ulice zámecké upraven.