1855-1859

Řádila ve Žlebech cholera, na kterouž nemoc v měsíci srpnu zemřelo 22 mužů a 13 žen; v měsíci září 7 mužů a 10 žen, v celku 52 osob. Také při této příležitosti ukázal se kníže Pán pečlivým a starostlivým k chudým a nuzným. Dozvěděv se, jak cholera mezi čeládkou ve dvořích, zvláště v Koudelově řádí, přijel ze Slatiňan, aby se na místě o stavu nemocných přesvědčil. Nebál se nákazy, navštívil nemocné, dal potřebné nařízení k opatření trpících, přikázal zdravým živnou, silnou potravu na ochranu proti epidemii podávati, a postaral se, aby všem nemocným patřičná péče lékařská věnována, a na jeho účet léky bezplatně opatřeny byly. Téhož roku koupil J.J. kníže Vincenc z Auerspergu, majitel velkostatku Žlebského, mlýn podskalský od dědičů Gentnerových.

Odbývána volba obecního výboru. Zvoleni byli:
Volfgang Kuttner, starosta (duchodenský úředník),
Michal Šel (stavitel), 1. rádní,
Frant. Novotný (měšťan), 2. rádní,
Antonín Braunstein (měšťan), výbor,
Josef Malý (mistr tesařský),
Antonín Quis (hosp. úředník),

T. r. byla od J. J. knížete z Auerspergu založena opatrovna pro malé dítky na náklad vlastní v čís. 15. Za opatrovnice uvedeny nejprve soukromnice, pak 2 sestry školské.

Při sčítáni lidí napočtěno ve Žlebech 1709 duší přítomných.

8./10. shořel Ksinský mlýn, oheň založen 22 r. starým tulákem z Kutné Hory ze msty, že mu ihned nebyla almužna podána. Rok ten byl velmi suchý, pršelo jen na jaře dvakrát 13./4. a 1./6., parna veliká, "Široko" spálil na jižní straně všechen list, ale úroda byla přece hojná a ceny obilní nízké. Za m. pšenice platilo se 4 zl., žita 2 zl. 24 kr., ječmenu 2 zl. 06 kr., ovsa 1 zl. 40 kr., brambory 20 kr., řepa ct, 28 kr.

Zakoupeno spáleniště Ksinského mlýna J. J. knížetem Vincencem z Auerspergu od mlynáře Blažka.

6./8. zemřel farář P.Josef Rašek a za faráře ustanoven P.Jan Wolf.

Zuřila válka v Italií, která pro naši říši nešťastně skončila. Ve válce té bojovali a také poraněni byli někteří zdejší rodáci vojínové.

25./8. byla biskupská visitace.

21./10. byla vysvěcena zámecká kaple od architekta Šmorance z Chrudimi v letech 1853-1858 ve slohu gotickém vystavěna. Při této kapli zřízeno místo pro zámeckého kaplana, který dle vůle fundatora ve službě duchovní správy má působiti. Prvním zámeckým kaplanem byl P. Karel Růžička.