Kronika obce Žleby

< 1895-1899

1900-1904

1905-1907 >
1900

Dne 7. a 8. května odbývána biskupská visitace biskupem Brynychem a udělována svátost biřmování.

Stávka horníků v dolech uhelných byla příčinou, že cena uhlí až na 2 zl. za q stoupla; uhlí nebylo ani vůbec ke koupi, tak že mnohé továrny práci zastaviti musely. Stávkou si však horníci nepomohli, zisk měli uhlobaroni, kteří každý šmejd draho prodávali, zásoby úplně vyprodali a miliony vydělali. Co zvláštnost se zaznamenává, že pro drahotu a ještě více pro nedostatek uhlí se v hostincích v Praze nemohli všude místnosti vytápěti, a že hosté vyhledávali tabulky, na kterých stálo: „Dnes se zde topí.”

Záložna darovala na chorobinec 160 K, na studeň 100 K, na ošacení chudých žáků 60 K, průmyslové škole 80 K, učitel. knihovně 20 K, sokolské 20 K, lidové 20 K, hasičům 20 K.

V sezení dne 13. srpna oznámil p. purkmistr, že J.J. kníže Frant. Josef z Auerspergu daroval 2000 K na stavbu chorobince.

Projednávalo se o opatření pitné vody na kopci a ujednáno, jak se mají oslaviti 70 leté narozeniny J. V. císaře Pána.

V sezení dne 28. prosince jmenováni čestnými měšťany pt: Josef Holešovský, řiditel velkostatku, Jan Hoffmann, ředitel cukrovaru, MUDr. Jakub Kohout, knížecí a obvodní lékař.

1901

V sezeni 17./4. usneseno, aby se 2 studně na kopci zařídily, aby chorobinec na určeném místě byl vystavěn. Stavba svěřena p. staviteli E. Šelovi. Návrh na upravení chodníku od domu p. Krásy až ke škole přijat, a náklad z obecní pokladny povolen. Zima byla dlouhá a tuhá, sněhu dost, chladné počasí trvalo až do května. Také zemětřesení dne 14. ledna o ? 4, ráno pozorováno.

1902

Sboru hasičskému se obec v sezení dne 3. dubna zaručila za půjčku K 2.400 zl. na zakoupení parní stříkačky, a uvolila se též úrok do zaplacení tohoto dluhu platiti. Mimo to povolila dar 200 K z obecní pokladny. Dále svolilo zastupitelstvo obce, aby se vyplatilo 500 K z úroků peněz kontribučenského fondu na zakoupení parní stříkačky.

Marie Novotná zemřelá 13. února 1901 v Golč. Jeníkově odkázala v poslední vůli své rodné obci 2.934 K s tou podmínkou, aby z peněz těch zřízeny byly fundace pro chudé tak, aby úroky z peněz těch každoročně mezi chudé rozděleny byly. Právo rozdělovati mají důst. kat. duchovní společně s p.starostou.

1903

Dne 10. ledna slavil J. J. kníže Frant. Josef z Auerspergu stříbrnou svatbu, za tou příčinou se obecní výbor ve své schůzi 16./12. 1902 usnesl, aby: l. domy byly okrášleny prápory zemskými a knížecími, 2. okna v domech byla osvětlena, 3. aby se slavnostní průvod konal z úředního domu do zámku, pak městem kolem nemocnice k cukrovaru. Osvětlení má trvati od 6-8 hod. večer. Obec opatřila na své útraty prápory a svíčky pro nemajetné občany. V zámeckém dvoře bylo večer při osvětlení 50 zpěváky předneseno slavnostní zastaveníčko. Slavnost vydařila se znamenitě. Zúčastnilo se jí i obecenstvo z dalekého okolí.

Knížecí rodinu účast a uspořádání slavnosti velice těšila, J. J. kníže Pán dopisem vřele děkoval a zároveň 500 K přiložil, aby byly mezi chudé rozdány.

Dne 12. března konána volba obecního výboru. Všichni členové výboru dne 5.října 1899 zvoleni, byli i pro nové období zvoleni. Taktéž i městská rada a starosta.

Řídící učitel Josef Kratochvíl odešel po 43 leté službě a po 31 letém působení ve Žlebech na odpočinek a zvolen za říd. učitele p. Alois Rakušan, učitel z Čáslavi, který úřad na počátku šk. roku nastoupil.

1904

Jaro bylo velmi příhodné, však červen, červenec a srpen úplně bez deště a strašná horka byla příčinou, že všude veden nářek na nedostatek vody. Řeky, potoky a studně vysýchaly, obilí na poli rychle zrálo, vlastně usychalo, tak že koncem července bylo všude po žních. Následkem sucha a parna ovoce se stromů spadalo a mnoho stromů poschlo.

Plavba na Labi nejen v Čechách ale i v Německu zastavena. Také skoro každého dne oznámen nějaký požár, nejen v městech a vesnicích, nýbrž i obilí na poli, tráva a lesy trpěly ohněm, zvláště vedle drah železničních.

19. září dostavil se již mrazík, který květiny spálil, pak byl podzimek dosti příznivý, déšť se dostavil, ale plodinám řepě a bramborům již nepomohl. Alespoň přinesl to dobré, že se mohly tyto plodiny dobývati, pole orati a zasévati. Před tím byla pole tvrdá jako mlat, a práce v polích byla nemožna.

Následkem sucha neuvedla se řepa a brambory, čímž rolníci utrpěli veliké škody. Veškeré potraviny stouply v ceně ; brambory dosáhly ceny nebývalé 14 K za q, ba ani ke koupi nebyly.

1. června počato se stavbou chodníku od školy až k faře, na který od obce povolen náklad 878 K, 50 h.

< 1895-1899

Obsah

1905-1907 >
(c) 2004-2019 Obecní úřad Žleby, správce: Petr Vašíček, nastavit jako domovskou stránku, RSS 2.0